Bůh

O Bohu čteme v Bibli.
Trojjediný Bůh – Otec, Syn a Duch svatý (trojjediný = jakoby tři v jednom, nejsou oddělení, ale přitom mohou působit samostatně) 
Mesiáš, Spasitel, Vykupitel, Zachránce – Ježíš Kristus
Otec – Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí! Mat 7:11
Duch Svatý – Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. Jan 14:26

Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů před jeho trůnem a od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země. Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů a učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce – jemu sláva i moc navěky. Amen. Zj 1: 4-64

Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny. Žalm 11:4

Štítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdo mají přímé srdce. Žalm 7:11

---

Boží jména

Boží Jméno zaujímá v judaismu mimořádně důležité místo. Nakládání s Božími jmény vyžaduje zvláštní úctu a obezřetnost, neboť 3. přikázání z Desatera nařizuje „nebrat je nadarmo“. Ve starověku se věřilo, že jméno vyjadřuje i charakter – znalost jména osoby tudíž znamenala i znalost jeho charakteru a vnitřního já.
יהוה‎‎ přepisováno jako JHVH v českých překladech Bible překládané jako Hospodin, (ze staroslověnského „Pán“) jako tetragram (čtyřpísmeno). Jedná se o vlastní Boží Jméno, které bylo podle tradice vyslovováno jednou ročně veleknězem v Chrámě na Jom kipur . Znamená byl, je, bude; také „bytí“, „existence“, „bezčasý“, „věčný אדני‎‎ a שם‎‎.
Adonaj Ceva’ot (יהוה צבאות‎‎) „Hospodin zástupů“, poprvé se v Bibli objevuje v Ex 12, 41 (Kral, ČEP) 12, 41, kdy je „zástupy Hospodinovými“ míněn Izrael odcházející z Egypta.
Jah (יה‎‎) zkrácená podoba Božího jména, znamenající totéž, co Jehova. Poprvé se objevuje v Ex 15, 2 (Kral, ČEP).
Ehje ašer ehje (אהיה אשר אהיה‎‎) „Jsem, který jsem“, případně „Budu, který budu“. Jméno, kterým se Bůh představil Mojžíšovi při prvním zjevení v hořícím keři (Ex 3, 14 (Kral, ČEP)). V liturgii se nepoužívá a nevyskytuje se již nikde jinde v Písmu.
El (אל‎‎) „Bůh“, základní forma, vyskytuje se často ve spojení s přívlastky (viz níže)
El Eljon (אל עליון‎‎) „Bůh nejvyšší“, jehož vzýval kněz Melchisedech v Šalemu (Gn 14, 18 (Kral, ČEP))
El Šadaj (אל שדי‎‎) „Bůh všemohoucí“
Eloah (אלוה‎‎) „Bůh“
Elohim (אלהים‎‎) „Bůh“. Druhé nejčastější označení boha v bibli. Jde o plurál maskulina slova אל‎‎, respektive אלוה‎‎. Podle mystiků je toto jméno završením syntézy mužského a ženského principu, a jednoty s mnohostí v jediném Bohu. Slovo elohim lze na určitých místech v bibli překládat i jako „bohové“, tradiční komentáře někdy doporučují na určitých místech toto slovo překládat jako „poslové“ nebo „soudci“). Biblisté označují biblické texty, ve kterých se vyskytuje jako Bůh Elohim za pozůstatek starší tradice, která sahá ke kenaanskému Elovi, resp. za pozůstatek tradice severoizraelské – bet-elské. Tradiční výslovnost tohoto označení následuje podobný úzus, jako v případě Jména. Věřící židé jej často, aby nevzali jméno do úst nadarmo, vyslovují jako אלוקים‎‎ – Elokim.
Elohej ha-elohim (אלהי האלהים‎‎) „Bůh bohů“ – Dt 10, 17 (Kral, ČEP) (ve verši se též vyskytuje synonymum אדני האדנים‎‎, Adonej ha-adonim – Pán pánů)
Ha-El ha-ne’eman (האל הנאמן‎‎) „Bůh věrný“, Dt 7, 9 (Kral, ČEP),  אל מלך נאמן‎‎ El melech ne’eman, „Bůh, věrný král“.
El rachum ve-chanun (אל רחום וחנון‎‎) „Bůh slitovný a milostivý“ (Ex 34, 6 (Kral, ČEP); Ž 86, 15 (Kral, ČEP), Ž 103, 8 (Kral, ČEP)).
Ha-El ha-gadol ha-gibor ve-ha-nora (האל הגדל הגבר והנורא‎‎) „Bůh velký, silný a strašlivý“ (Dt 10, 17 (Kral, ČEP)).
Elohim chajim (אלהים חיים‎‎) „Živý Bůh“ (též El chaj) (1S 17, 26 (Kral, ČEP); Jr 10, 10 (Kral, ČEP), Jr 23, 36 (Kral, ČEP)).
Elohim ha-kdošim (אלהים הקדושים‎‎) dosl. „svatí bohové“, překládá se jako „Bůh Svatý“, kromě toho též existuje tvar ha-El ha-kadoš (האל הקדוש‎‎) – „Svatý Bůh“.
Elohej Jisra’el (אלהי ישראל‎‎) „Bůh Izraele“ (Ex 5, 1 (Kral, ČEP)), podobný (vlastně synonymní) tvar Elohej Avraham, Jicchak ve-Ja’akov – „Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův“ (nebo pouze Elohej Ja’akov – „Bůh Jákobův“ – 2S 23, 1 (Kral, ČEP); Iz 2, 3 (Kral, ČEP); Ž 20, 2 (Kral, ČEP) atd.) – označuje výsadní postavení praotců Izraele a zároveň ukazuje, že každý z nich si k Bohu musel najít svou vlastní, zvláštní cestu, stejně jako Izrael. Např. v Gn 46 se hovoří o Elohej avicha (האל אלהי אביך‎‎) – Bůh tvého otce, v tomto případě je otcem míněn Izák.
El kana (אל קנא‎‎) „Bůh žárlivý (žárlivě milující)“, od slova קנא‎‎, žárlit, ohledně lidí vyjadřuje též závist.
Elohej ha-Ivrim (אלהי העבריים‎‎) „Bůh Hebrejů“ (Ex 3, 18 (Kral, ČEP), Ex 7, 16 (Kral, ČEP)), jak je Bůh (Hospodin) nazýván u Egypťanů, podobně Elohej ha-Arec (אלהי הארץ‎‎) – „Bůh té země“ (2Král 17, 26 (Kral, ČEP)) u Asyřanů, nebo pouze Elohej Jerušalem (אלהי ירושלים‎‎) – „Bůh Jeruzaléma“ (2Kron 32, 19 (Kral, ČEP).
Elohej šamajim va-arec (אלהי שמים וארץ‎‎) „Bůh nebes a země“ (Gn 24, 3 (Kral, ČEP)).
Elohej kol basar (אלהי כל בשר‎‎) „Bůh všeho tvorstva“ (Jr 32, 27 (Kral, ČEP)).
Anochi El ve-ejn od Elohim ve-efes kamoni (אנכי אל ואין עוד אלהים ואפס כמוני‎‎) „Já jsem Bůh a nic jiného není, Bůh a nic není jako Já“ (Iz 46, 9 (Kral, ČEP)).
Melech (מלך‎‎) „Král“. Bůh je často připodobňován ke králi, zvláště pak králi starověkého typu – skutečnému absolutnímu vládci a pánu nad životem a smrtí svých poddaných.
Melech malchej ha-mlachim (מלך מלכי המלכים‎‎) „Král králů“
Melech ha-olam (מלך העולם‎‎) „Král světa“ nebo též „všehomíra“. Olam nemusí nutně znamenat pouze svět, ale též i věčnost, univerzum.
Ha-Melech ha-kadoš (המלך הקדוש‎‎) „Svatý král“, vznešené označení
Ha-Makom (המקום‎‎) „Místo“ (Božího přebývání), původě místo svatyně v Chrámu, později termín vztažen přímo na Boha, který je podle této teze sám oním „místem“.
Emet (אמת‎‎) „Pravda“.
Šalom (שלום‎‎) „Mír“.
Ejn Sof (אין סוף‎‎) „Bez konce“, „nekonečný“.
Šchina (שכינה‎‎) „Přítomnost“, přebývání. Šchina představuje Boha sestupujícího, přítomného mezi lidmi. Boží přítomnost je jedinou skutečnou „přítomností“, která je právě „tady“ a „teď“

Věčný, nad, svrchovaný…
Dobrý, milosrdný, pomalý k hněvu…
Z něhož všechno dobro pochází…
Bůh nedaleký našim životním příběhům. Bůh, který zasahuje do našich životů, aby nás zachránil, miloval, dokazoval, že je s námi a ne proti nám.
Jsi v těžké životní situaci, jsi smutný, zraněný, sám, oklamaný, zdrcený, ztracený, opuštěný…. VOLEJ NA NĚJ, On je blízko, aby pomohl. On je dobrý Bůh. On rozumí ztrápeným, On je jejich štít, jejich ochrana, On je milosrdný a zachraňující.