Chvála je hudba, zpěv pro Boha. Je často velice plná Boží přítomnosti, úzce se dotýká našeho srdce, můžeme u ní plakat, smát se, cítit silně Ducha svatého.
Lidské srdce se dobře otvírá při hudbě, pokud při té hudbě chválíme Boha, zpíváme slova, která ho potěšují, naše srdce je schopné dobře Boha cítit. Bůh přebývá ve chvalách svého lidu. Bůh se nás při našem odevzdaném srdci dotýká. Při hudbě dokážeme dobře cítit srdcem, a pokud naše chvála proudí ze srdce, určitě se setká s Bohem, který nám na ní odpovídá osobním dotekem.
Je to velmi příjemný zážitek, při kterém může dojít k duševnímu i fyzickému uvolnění, mohou odcházet zranění duše, strachy a můžeme být silně posíleni v Bohu.
Haleluja. Chvalte, Hospodinovi služebníci, chvalte jméno Hospodina! Žalm 113
Haleluja. Chvalte Boha v jeho svatyni, chvalte ho i na obloze, již sklenul svou mocí, chvalte ho za jeho bohatýrské činy, chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost! Chvalte ho zvukem polnice, chvalte ho harfou a citerou, chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunami a flétnou, chvalte ho zvučnými cymbály, chvalte ho cymbály dunivými!
Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja. Žalm 150
Chvalme celým svým srdcem.
Je to Bohu milá vůně.
Dání sebe sama jako oběť (srdcem).
Láska s Kristem, odevzdání svého srdce.
Existují lidé, kteří se odevzdali Bohu zcela, a to až tak, že nemají manželku/manžela, a jsou pouze služebníky Kristovými.
V našem srdci je při chvále Svatyně Svatých, dříve byla v chrámě, nyní je v Duchu svatém v nás. V ní se setkáváme s Pánem.
Ty a Bůh 